www.barrandov.wz.cz

Nové projekty na Barrandově

Barrandovské terasy
Sportovní centrum Barrandov
Bytový areál v ulici Do Klukovic
Bytový komplex Kaskády
Hypermarket Barrandov
Administrativní budova Devonská
Obchodní centrum Ateliery

Barrandovské terasy

Barrandovské terasy zahájily svou činnost v rámci svatováclavských oslav v září korku 1927, ve své době nejmodernější restaurační areál v republice. Vzdušné a funkcionalisticky čisté Terasy byly vybudovány podle projektu Maxe Urbana nad zrušeným lomem nad zbraslavskou silnicí, dokonale využívaly nerovnosti terénu, osvětloval je speciální maják a zdobily je kromě bohaté vegetace ještě červenožluté vlaječky Barrandova. Na protilehlé straně budovy byla vybudována letní kuchyně s atmosférou přímořských rybáren. (v roce 1936 byl architektem Vladimírem Grégrem postaven ještě Trilobitbar, pojmenovaný podle skupiny přátel Barrandova a jejich znaku - pravého barrandovského trilobita). V zatáčce na hlavní příjezdové cestě na Barrandov a k Terasám bylo zřízeno rozsáhlé parkoviště s garážemi pro ty obyvatele Barrandova, kteří si nechtěli budovat vlastní garáže, s autoservisem a čerpací stanicí. Uvažovalo se i o vybudování lanovky se sedačkami - tento návrh se už bohužel nerealizoval. Zájem Pražanů o supermoderní restaurační areál by tak velký, že v den zahájení činnosti prošlo Terasami 50 tisíc hostů, zvaných i nezvaných. Přestože stavitel i architekt mysleli na vše, nestaly se Terasy se svojí kapacitou 3500 hostů nikdy v pravém slova smyslu skutečným centrem odpočinku a zábavy Pražanů. Jejich vzdálenost od Prahy byla pro nemotorizované návštěvníky těžko překonatelná, i když od 31. března 1933 jezdila z Václavského náměstí k filmovým ateliérům pravidelná autobusová linka S (v roce 1952 přečíslována na 105). V roce 1939 byla dokonce zřízena zvláštní rychlíková linka Q, která z centra města jezdila bez zastávek a jejíž případnou ztrátu financoval majitel Teras Ing. Václav Havel. Z původně zamýšleného lidového podniku se postupně stal podnik natolik exkluzivní, že ho svou návštěvou poctili i Tomáš G. Masaryk nebo E. Beneš.
K areálu Teras patřil i 50metorý plavecký stadion umístěný přímo v bývalém lomu ve skále pod Terasami. Byl vybudován Českým plaveckým svazem podle projektu arch. Vladimíra Grégra a první plavce uvítal v roce 1930. Bazén dosahoval úctyhodné hloubky až 4,7 metru a nad ním se tyčila dokonale řešená skokanská věž, která budila obdiv odborníků. Kolem byly postaveny amfiteatrální tribuny pro necelé 4 tisíce návštěvníků, které s s vyhlídkovou restaurací spojovalo schodiště vinuté po stěnách barrandovské skály. Všestranné sportovní vyžití návštěvníků doplňoval komplex několika sportovišť mezi řekou a železniční tratí na Plzeň. V místech dnešní Strakonické výpadovky bylo k dispozici deset tenisových dvorců, volejbalové a basketbalové hřiště, velká písečná pláž s plovárnou, travnaté hřiště a loděnice se stovkou kanoí, s kluzáky, jachtami a s pramicemi. případě nepříznivé počasí se sportovci mohli ukrýt v zastřené klubovně vznášející se na pontonech přímo nad Vltavou.
V padesátých letech byl celý areál znárodněn. Začalo tak období pozvolného úpadku. Do luxusního podniku se peníze neinvestovaly, a proto pomalu chátral, i přes velký zájem návštěvníků. Několik let po zestátnění se nad plaveckým stadionem utrhla část skalního masívu, který poškodil zařízení bazénu, který již nikdy nebyl opraven a v jeho prasklinách se usadila bujná vegetace. Sportoviště u Vltavy zanikla rovněž již v padesátých letech kvůli výstavbě čtyřproudové Strakonické ulice (zprovozněné 17. července 1953). V roce 1982 byl uzavřen proslulý Trilobit-bar, jehož zkázu dokonal požár v roce 2001 založený nocujícími bezdomovci. V roce 1988 byl areál prohlášen za nemovitou kulturní památkou a v roce 1993 vyhlásilo pražské zastupitelstvo lokalitu za památkovou zónu. Po sametové revoluci byl objekt v rámci restitucí navrácen bratrům Václavovi a Ivanovi Havlovým. Oba postupně převedly svůj podíl na své manželky. První dáma Dagmar Havlová následně odkoupila podíl své švagrové a v roce 2001 založila obchodní společnost Barrandovské terasy, a. s.. Podle obchodního rejstříku je v současné době předsedou představenstva této společnosti dvaačtyřicetiletý Řek Michalis Dzikos, který je zřejmě i majoritním akcionářem.
Záměrem nového vlastníka je zpřístupnit areál veřejnosti v roce 2006. Předtím jej však čeká náročná rekonstrukce a dostavba za částku přesahující půl miliardy korun. Hlavní důraz rekonstrukce spočívá v generální opravě vyhlídkové věže a původní restaurace. Společenské sály na ploše 500 metrů čtverečních by měly evokovat atmosféru 30. let - tedy dobu největší slávy, na kterou chtějí současní majitelé navázat. Cílem je co největší využití areálu širokou veřejností. Kromě celoročně otevřené restaurace by komplex měl nabídnout i prostory pro kongresy, konference a další společenské či kulturní akce. Novinkou bude hotel s kapacitou 170 lůžek, který vyroste na severní straně na místech současného Solárního pavilonu, kde se dosud konaly tradiční biojarmarky ekofarem. Hotelová novostavba bude s původní budovou spojena prosklenou lávkou. Jižní esovitě-prohnutá budova, která tvořila zázemí Trilobit-baru bude přetvořena na hotelové apartmány a byty.
Architektonickou studii úprav památky zpracoval projekční tým brněnské kanceláře Kuba a Pilař. Rekonstrukce i dostavba budou prováděny současně. První krokem bude výstavba suterénního objektu skrývajícího potřebnou technickou infrastrukturu a parkovací místa. Skalní plavecký stadion pod Terasami má bohužel jiného majitele a o jeho zapojení do areálu se prozatím neuvažuje.
(zdroj: Kniha o Praze 5, Pražský dopravní zeměpis III., deník Právo)

Sportovní centrum Barrandov

Investorem akce, která by měla na barrandovské sídliště přinést část chybějící občanské vybavenosti je MČ Praha 5 se spoluúčastí Magistrátu hl. m. Prahy a soukromého kapitálu. Budoucí Sportovní centrum Barrandov zabere svou rozlohou plochu 13 551m2, užitná plocha činní 2753 m2, zeleň 6558 m2. Nový komplex vyplní volný prostor mezi sportovním areálem základní školy V Remízku a ulicemi Wassermanova a K Barrandovu. Od okolního území bude oplocený areál oddělen množstvím nové zeleně. První etapa zahrnuje výstavbu vodního světu, druhá pak sportovní haly a hotelu.
V první fázi vyroste obdélníková budova plaveckého centra situována podél ulice K Barrandovu. V první budově najdeme plavecký bazén (12,5 x 25 m) s proměnnou hloubkou od 1,2 - 1,6 m se čtyřmi plaveckými drahami. Součástí bazénu budou i dva tobogany (130 a 90 metrů dlouhé) a další atrakce jako divoký kanál, jeskyně, interaktivní vodní hry, whirpool, podvodní masáže a dětský bazén. Kapacita bazénu má být okolo 200 osob za hodinu - za den tedy více než 1000 osob. Dopoledne jej budou hlavně využívat obě barrandovské základní školy a další školská zařízení z oblasti. Pro širokou veřejnost bude bazén přístupný v odpoledních a večerních časech, o víkendu po celé dny. Na jižní straně před budovou vznikne opalovací louka pro slunce-milující návštěvníky. Proto dojde k navýšení současné protihlukové zdi oddělující ulice K Barrandovu, která je součástí Městského okruhu. Na severní straně objektu bude umístěno povrchové parkoviště pro stovku automobilů a tři autobusy. Rozpočet na první etapu je plánován na 120 miliónů korun. Začátek stavby je plánovaný na únor/ březen 2005. Smíchovská radnice má zájem uvést bazén do provozu nejpozději do dvou let.
V druhé fázi vyroste opět budova obdélníkového tvaru, která však vytvoří kolmici na východní straně první budovy. Celý komplex poté nabude výsledného tvaru písmene T při leteckém pohledu od západu. Prostory druhé budovy budou nabízet víceúčelovou sportovní halu pro konání turnajů v různých moderních sportovních disciplínách - pět kurtů na squash a fitness-centrum. V severní části druhé budovy rovněž vznikne malý tříhvězdičkový hotel s 39 dvoulůžkovými pokoji a restaurací pro veřejnost. Suterén budovy bude skrývat podzemní parkoviště pro čtyřicítku aut. Náklady na druhou etapu jsou odhadovány okolo 80 miliónů korun a vzhledem ke komerčnímu charakteru podniku lze očekávat spoluúčast soukromého investora.
Výstavba sportovního centra si vyžádala i změny územního plánu neboť v těchto místech byla původně uvažována hasičská zbrojnice. Nové územní rezerva pro hasičskou stanici bude mezi ulicemi Smaragdová a K Barrandovu v blízkosti souvislé slivenecké zástavby.
(zdroj: časopis Pražská pětka)

Bytový areál v ulici Do Klukovic

Volný prostor mezi ulicemi Lamačova, Grussova a Do Klukovic, který je v současnosti využíván jako stanoviště hostující poutí a cirkusů, má být v budoucnu zaplněn stavbou šesti obytných domů. Nová zástavba třípodlažních domů s jedním ustupujícím střešním podlažím plynule navazuje na současnou zástavbu panelových mini-věžáků v Lamačově ulici. V nových domech najdeme 71 bytů s 78 podzemními parkovacími místy. Projekt Architektonického atelieru Kosek sleduje vytvoření optimálního zastavovacího schématu vzhledem k přírodním podmínkám - svažitosti území a výhledům do krajiny, řešení dopravy v daném území - uvnitř areálu by měl být upřednostněn pohyb chodců, auta by měla parkovat v podzemních garážích. Sleduje i vztah k okolní zástavbě a vytvoření vhodného mikroklimatu uvnitř i vně areálu, čímž jsou myšleny nově navržené plochy zeleně a rekreační plochy. Proto navržené domy navazují svou volnou bodovou zástavbou na své okolí. Se postupným přibližování zástavby k zelenému Prokopskému údolí se objekty zdrobňují a umožňují obyvatelům sousedních domů výhled do krajiny.
Parkování pro obyvatele je řešeno podzemními garážemi. Parkovací místa pro návštěvníky jsou podle studie venku před domy. Samozřejmostí je vyhrazení části parkovacích míst pro obyvatele se sníženou možností pohybu. Dopravní řešení je navrženo s důrazem na preferenci pěšího pohybu, proto je zde zaveden zvláštní režim kombinující pěší a automobilový provoz. Systém respektuje i potřeby okolních obyvatel a je zde navržena mlatová cesta v místě dnešní vyšlapané svažité pěšiny z Lamačovy ulice do Klukovic. Úpravou a návrhem zeleně včetně pěších cest dochází k celkovému zkvalitnění prostředí nejen pro obyvatele nové,ale i pro obyvatele již stojících domů.
Nadzemní části objektů jsou výrazně prostorově členěny na menší části, vyrůstající ze společných základů. Výrazným prvkem jsou ustupující podlaží se střešními terasami s dřevěnými pergolami v kombinaci s mobilní a pevnou zelení. V architektuře domů se na hlavních průčelích uplatňují lodžie a francouzská okna do obytných místností stíněná žaluziemi. Fasády domů budou vybaveny kontaktním zateplovacím systémem s finální povrchovou úpravou středně zrnité probarvené omítky. Architekti navrhují použití kombinace dvou barevných odstínů bílé a červenohnědé v závislosti na prostorovém řešení objektů. V přízemních částech objektů bude fasáda oživena popínavými zelenými rostlinami. Okenní otvory jsou navrženy z dřevěného materiálu se světlým lakem.
Dispoziční řešení je dáno zejména požadovaným počtem a skladbou bytů. U tří objektů se počítá se třemi byty na patro, u dalších tří se čtyřmi byty na patro. V domech budou většinou byty střední velikosti - 2 + kk a 3 + kk. V posledních (tedy ustupujících) podlažích budou situovány byty větších rozměrů 4 + kk s přístupem na obytné terasy. Jednotlivé byty jsou řešeny způsobem, aby z každého byl možný výhled do okolí jižním, jihozápadním a západním směru - tedy do zeleně a neměstské krajiny.
(zdroj: časopis Pražská pětka)

Bytový komplex Kaskády

Na samotném konci sídliště v těsné blízkosti autobusové i tramvajové konečné vzniká série bytových komplexů Kaskády. V konečné fázi by měly vzniknout až čtyři bytové komplexy. První komplex u autobusové konečné již stojí a mezi jeho obyvatele patří např. místopředseda vlády Stanislav Gross. V rámci druhé etapy výstavby bytových domů Kaskády Barrandov vzniknul nový šestipodlažní objekt ve tvaru písmene " E" se třemi dominantními křídly. Areál, jehož novým autorem je architektonický ateliér AHK, byl dokončen na podzim roku 2003.

Výstavba 3. etapy, která by měla být hotova na jaře 2005, započala na konci roku 2003. Nový areál Kaskády Barrandov III je členěn na 3 vnitřní dvory se 4 bytovými domy, které jsou orientovány směrem sever - jih. Bytové domy jsou podélné s dominantními „věžemi“ na koncích. Domy mají čtyři nadzemní podlaží, páté je ustupující, věže jsou šestipodlažní. Na severním a jižním konci jsou atria mezi domy vymezena dvoupodlažními domy, které uzavírají prostor mezi bytovými domy, vytvářejí vnitřní dvory, ale zároveň je svou výškou nezastiňují. Podél domů jsou po obvodě i ve dvorech navrženy předzahrádky, kromě severní strany, kde jsou komerční plochy. Uprostřed dvorů je vynechán suterén, vznikají tak prostory pro zeleň na rostlém terénu.
Objekt bude mít 6 nadzemních a 2 podzemní podlaží. V 1. až 6. nadzemním podlaží je umístěno 394 bytových jednotek různých dispozic a velikostí od bytu 1+kk (28,3 – 33,4 m2) přes širokou nabídku (70%) bytů 2+kk (45 – 49,8 m2) a 3+kk (66,7 – 84,3 m2) až po luxusní byty 4+1 o výměře 96,2 – 102,4 m2 a luxusní mezonetové byty (100,1 – 124,3 m2). Většina bytů má lodžii nebo terasu s orientací k východu nebo k západu, byty v přízemí mají předzahrádky.V podzemních podlažích se nachází 407 garážových stání (která jsou součástí koupě bytové jednotky) , sušárna, technické zázemí objektu, v přízemí jsou v části obchodní plochy a v části byty a komory.
Konstrukční systém je železobetonový, stropní konstrukci tvoří monolitická deska, obvodový plášť a vnitřní příčky budou vyzděny.
Dálkové vytápění domu bude prováděno pomocí výměníkové stanice umístěné přímo v objektu
www.finep.cz

Hypermarket Barrandov

Nový hypermarket, který rozšíří nakupovací možnosti na Barrandově, pravděpodobně vznikne u konečné autobusové linky 192 na Pražské čtvrti. V současnosti nezastavěné území je na severní straně vymezeno bytovým komplexem Kaskády, na východě ulicí Wassermanova, na jihu ulicí K Barrandovu s benzínovou pumpou. Navržená lokalizace prodejny vychází ze snahy obchodních řetězců „přibližovat nákupní možnosti k bydlišti zákazníka“, spíše než výstavba kvalitativně nového typu hypermarketu, který by přitáhl zákazníky z širokého okolí. Další (větší) hypermarkety jsou relativně blízko uvažovanému záměru (Tesco, Interspar a Globus Zličín, Carrefour Stodůlky a Smíchov). Investor předpokládá, že značnou část zákazníků budou tvořit obyvatelé okolního sídliště. Nabídku hypermarketu bude tvořit především potravinářské zboží, doplněné o vybraný sortiment spotřebního zboží.
Vlastní objekt prodejny bude na východní straně vymezeného území. Prodejní plocha bude zabírat cca 3000 m2, velikostí se tedy jedná o menší hypermarket (tzv. megamarket). Parkoviště pro zákazníky vzniknou v západní a jižní části areálu. Hlavní parkoviště zákazníků, umístěné západně od objektu hypermarketu, má celkově 252 parkovacích míst, z toho 13 parkovacích míst pro imobilní občany, 9 míst pro rodiny s dětmi a 8 míst pro nákupní vozíky. Vedlejší parkoviště, jižně od hypermarketu, má kapacitu 69 parkovacích míst a je částečně určeno i pro parkování zaměstnanců hypermarketu. Celkem se jedná o 321 parkovacích stání.
Přístup k prodejně je navržen pomocí nové komunikace podél jižní strany budovy ústící do ulice Wassermanova. Kvůli předpokládané zvýšené dopravní intenzitě bude současná křižovatka ulic Wassermannova a K Barrandovu vybavena světelnou signalizací. Pěší komunikace budou napojeny na okolní uliční síť. Na východní straně provozní budovy bude umístěn zásobovací dvůr s prostorem pro otáčení kamiónů. Kvůli výstavbě vjezdu vozidel zásobování se předpokládá přesunutí autobusové zastávky ve Wassermanově ulici blíže k objektu Kaskády.
V současné době (září 2004) je projekt ve stádiu územního projednávání.

Administrativní budova Devonská

V trojúhelníku ulic K Barrandovu, Silurská a Geologická by měla vyrůst nová pětipodlažní budova, ve které budou umístěny kanceláře. Samotný objekt, jehož investorem je firma Unient Communications má mít pět nadzemních a jedno podzemní patro. Poslední z nich bude ustupující a v suterénu se počítá s 16 parkovacími místy. Dalších 17 pak vznikne na zpevněné ploše v blízkosti budovy. Celková plocha parcel, kde hodlá investor stavět, je 3713 m2 a zastavěná plocha domu bude necelých 900 m2. O zbytek plocha dvou pozemků použitých na stavbu se podělí zeleň (1941 m2) a zpevněné plochy na komunikace a parkoviště (876 m2). Navrhovaná stavba je , podle vyjádření ÚMČ Praha 5 v souladu s územním plánem a neovlivní negativně svojí plochou a výškou stávající zástavbu.

Obchodní centrum Ateliery

V návaznosti na stavbu tramvaje na Barrandov by u zastávky K Barrandovu (původně Ateliéry) mělo vyrůst nové obchodní centrum. Poloha je určena trojúhelníkem ulic Lipského, Lamačova a K Barrandovu. Součástí nového centra má být lávka přes ulici K Barrandovu, která určitě zlepší přechod přes tuto rušnou dopravní tepnu. Pozemek patří Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, který hledá vhodné investora. Architektonický návrh centra pochází z dílny Arch. Patrika Kotase, který vytvořil i vzhled tramvajové tratě. Než bude vystavěno nové centrum bude tato plocha užívána jako parkoviště.
Podle aktuálních zpráv (září 2004) bude zřejmě od výstavby obchodního centra upuštěno. V těchto místech zřejmě vyrostou jednopatrové hromadné garáže. Součástí možná bude i drobná obchodní vybavenost.

© 2003